Curriculum Vitae.

 

Motám se na této planetě, jinak nazývané Země, už od roku 1946. Narodil jsem se ve znamení Blíženců  v roce, který je podle čínského horoskopu pod vlivem psa. Pes je opatrný, nemá velké požadavky na sebe ani na druhé. Objevuje se vždy, když někdo potřebuje pomoc. Na první pohled vypadá nepřístupně, ve skutečnosti je však citlivý. Povahou je jako oheň, pálí, osvětluje a mění. Toliko vysvětluje čínský horoskop. Kolik je na tom pravdy posoudí jiní…

Moje rádioamatérská činnost začala úspěšným rozbitím sousedovic okna kamenem, když jsem se jal natahovat anténu k mé první jednolampovce s elektronkou 1F34, vtěsnané do bakelitové krabičky B1. Pamětníci si určitě vzpomenou na ty krásné bohatýrské časy. Myslím, že to bylo někdy v šesté třídě. Datum si tedy nepamatuji, ale ten výprask za to okno ano. Po škole základní následovala škola střední – spojová technika v Praze, Panské ulici. V bývalém klášteru, kde škola stále sídlí, jsem se dostal pod taktovku snad nejlepšího učitele v oboru vf techniky, již nebohého ing. Vostrého. Dobrý základ je vždy důležitý. Základní vojenská služba byla z jedné strany otravná, ale z druhé, té lepší, mě přenesla na Slovensko, kde žiji k mé spokojenosti již více jak 40 let. Měl jsem štěstí, že jsem nastoupil do zaměstnání do nyní již bývalých VSŽ Košice a hned ze začátku jsem se setkal s takovými rádioamatérmi jako byl „děda“ Švejna OK3AL, tenkrát na pozici ředitele strojní výroby  a Tona OM3PQ, který mi byl dlouhá léta šéfem. V období „železárenském“, i když jsem stále pracoval v oboru výpočtové techniky (od technika , přes programátora, projektanta a síťového specialistu, ředitele výpočtového střediska a nakonec mne jmenovali šéfem odboru bezpečnosti informací), tedy v tomto období jsem byl členem klubu OK3VSZ a později členem klubu OM3KTP. Značku jsem dostal po dosti dlouhých peripetiích a tahanicích (samozřejmě politických, jak také jinak) až v polovici roku 1989. Tehdy již pět let pracoval můj první převaděč OK0AX nyní OM0OVX. Nepostavil jsem ho sám, dík patřil Milošovi  OM3FZ  za antény  a Janovi OM3WA za PA stupeň a vf předzesilovač s helical filtry.

Do penze jsem odešel v roce 2005 sice ze stejné fabriky  do které jsem nastoupil, ale už s jiným názvem -  US Steel Košice. Za rok nato nás s manželkou napadla divoká myšlenka, že se přestěhujeme za dcerou do Zvolena. I stalo se, přežil jsem stěhování a mohu jen s radostí konstatovat, že mně zvolenský radioklub OM3KWZ přijal mezi sebe.

Hlavním koníčkem pro mne zůstalo programování (procesory PIC) a pak samozřejmě aplikace v oboru vf techniky, navíc opravy a úpravy TCRV všeho druhu.

 

A to je prozatím všechno.